Rekuperace do bytu a domu: cena, centrální vs. lokální jednotka a dotace 2026

Rekuperace je řízené větrání, které do bytu nebo domu nepřetržitě přivádí čerstvý vzduch a z odpadního vzduchu přitom vrací většinu tepla zpět. S montáží stojí v roce 2026 orientačně 12 000–35 000 Kč jedna lokální jednotka pro jeden pokoj, 30 000–90 000 Kč lokální jednotky pro celý byt, centrální systém dodatečně do hotového bytu 120 000–200 000 Kč a centrální systém pro rodinný dům 100 000–300 000 Kč. Provoz ventilátorů spotřebuje zhruba 200–600 kWh elektřiny ročně, k tomu filtry za několik tisíc korun. Rekuperace ale není klimatizace – v létě byt neochladí.

Rekuperační jednotky v katalogu

1. Co je rekuperace a co dělá

Rekuperační jednotka má dva ventilátory a výměník tepla. Jeden ventilátor nasává venkovní vzduch, druhý odsává vydýchaný vzduch z kuchyně, koupelny a WC. Oba proudy se ve výměníku míjejí, aniž by se smíchaly, a čerstvý vzduch se od odpadního ohřeje. Kvalitní jednotky vracejí podle výrobců 80–90 % i více tepla; program Nová zelená úsporám vyžaduje deklarovanou účinnost alespoň 75 %.

Hlavní přínos je kvalita vzduchu bez otevírání oken: nižší koncentrace CO₂ v ložnici, méně vlhkosti a plísní v utěsněných domech, filtrovaný vzduch a menší ztráty tepla než při větrání okny. Stavební předpisy přitom požadují, aby obytná místnost měla v době pobytu osob výměnu vzduchu alespoň 0,5 h⁻¹ nebo 25 m³/h na osobu (§ 19 vyhlášky č. 146/2024 Sb.).

2. Centrální, nebo lokální (decentrální) rekuperace?

Centrální jednotka obslouží celý byt nebo dům přes vzduchotechnické rozvody. Lokální neboli decentrální jednotka se osadí do obvodové stěny a větrá jednu místnost; obvykle pracuje v páru, kdy jedna jednotka střídavě nasává a druhá odvádí vzduch a teplo se ukládá do keramického akumulátoru.

Obě varianty uznává i program Nová zelená úsporám, pokud systém větrá všechny obytné místnosti. Lokální jednotka v jednom pokoji je tedy rozumné řešení pro ložnici, ale na úvěr NZÚ sama nestačí.

3. Jak velkou jednotku zvolit podle osob a místností

Rekuperace se nenavrhuje podle kilowattů, ale podle průtoku vzduchu v m³/h. Základem je 25 m³/h na osobu, který se rozdělí do ložnic a obývacího pokoje. Odvádí se z místností, kde vzniká vlhkost a pachy. Jednotka se volí s rezervou, aby běžný provoz běžel na nižší otáčky, kdy je tišší a úspornější.

Přesná čísla určí projekt větrání – musí sedět bilance přívodu a odvodu, tlakové ztráty rozvodů a průchod vzduchu mezi místnostmi (mezery pod dveřmi nebo přetokové mřížky). Jak návrh, montáž a vyvážení průtoků probíhají, popisujeme na stránce montáž rekuperace.

4. Kolik stojí rekuperace v bytě a v rodinném domě

Ceny jsou orientační rozpočty včetně DPH. Rozhoduje hlavně to, kudy povedou rozvody a zda se staví, nebo se zasahuje do hotového bytu.

Stav k 22. 10. 2026, redakční odhad pro standardní instalace. Proč může centrální systém v bytě vyjít podobně jako v novém domě: jednotka pro byt je sice menší, ale rozvody se vedou do hotového interiéru, takže v ceně jsou nové podhledy, prostupy, úpravy a malování. V novostavbě se rozvody položí do stropu nebo podlahy ještě před dokončením. Cenu dále zvyšuje dodatečná montáž do hotového interiéru (podhledy, sekání, malování), dlouhé rozvody, jednotka s entalpickým výměníkem nebo kvalitnější filtrace a samostatný projekt. Součástí nabídky má být i měření a vyvážení průtoků.

V katalogu rekuperačních jednotek najdete centrální jednotky českého výrobce 2VV řady DAPHNE (nástěnné provedení, podle výrobce průtok 200, 300 nebo 500 m³/h; větší DAPHNE XL 700 a 900 m³/h je pro velké domy a menší provozovny). Cena na produktové kartě (31. 10. 2026 od 90 076 Kč) je cena samotné jednotky; rozvody, materiál a montáž naceníme v samostatné písemné nabídce.

5. Kolik stojí provoz: elektřina, filtry a servis

Ventilátory s EC motory běží nepřetržitě, ale s malým příkonem. U centrální jednotky v rodinném domě se obvykle počítá se spotřebou 200–600 kWh ročně, tedy zhruba 1 320–3 970 Kč při ceně 6,61 Kč/kWh v běžné sazbě D02d (ČEZ na dobu neurčitou 2026 včetně distribuce a DPH, stálé platby zvlášť). Největší položkou bývají filtry:

• výměna filtrů 2–4× ročně podle prašnosti okolí, sada obvykle 1 000–2 000 Kč;
• čištění výměníku a kontrola kondenzátu podle návodu výrobce;
• servisní prohlídka zhruba jednou za 2–3 roky, přibližně 1 000–4 000 Kč;
• kontrola a případné čištění rozvodů podle stavu, obvykle po letech provozu.

Zanedbané filtry zvyšují odpor, spotřebu i hluk a zhoršují kvalitu vzduchu. Úsporu na vytápění nelze slíbit obecně – závisí na těsnosti domu, způsobu větrání předtím a ceně tepla. Nejvíc dává smysl v nízkoenergetických a dobře utěsněných domech.

6. Rekuperace v zimě: suchý vzduch

Rekuperace může v zimě vysušovat vzduch, protože přivádí studený venkovní vzduch s malým obsahem vodní páry: vzduch o −5 °C a 85 % relativní vlhkosti má po ohřátí na 21 °C relativní vlhkost jen kolem 15 % (fyzikální přepočet podle tlaku nasycené páry), dokud ho v bytě nezvlhčí lidé, vaření a sprchování. Čím víc venkovního vzduchu jednotka přivede, tím sušší je vzduch v místnostech.

Nejčastější příčinou suchého vzduchu je proto zbytečně vysoký průtok. Předpis požaduje v době pobytu osob výměnu 25 m³/h na osobu nebo 0,5 h⁻¹ (§ 19 vyhlášky č. 146/2024 Sb.); trvalý provoz na vyšší stupeň, než odpovídá počtu lidí, vzduch v zimě vysouší. Pro orientaci: hygienická vyhláška č. 6/2003 Sb. požaduje v chladném období relativní vlhkost nejméně 30 % v pobytových místnostech škol, zdravotnických a některých dalších staveb; pro byty a rodinné domy závazná není, jako vodítko ale poslouží.

• nastavte průtok podle skutečného počtu osob a při nepřítomnosti přepněte na útlumový stupeň;
• využijte řízení podle čidel vlhkosti nebo CO₂, pokud ho jednotka podporuje;
• u nové jednotky zvažte entalpický výměník, který vrací i část vlhkosti;
• zvlhčovač volte až ve chvíli, kdy úprava průtoku nestačí.

Rekuperační jednotky 2VV DAPHNE, které máme v katalogu rekuperačních jednotek (varianty HRDA2-…-EE1C), mají podle popisu výrobce hliníkový protiproudý výměník. Ten vrací teplo, vlhkost ale ne. Výrobce 2VV podle katalogového listu DAPHNE (květen 2026) vyrábí řadu i s entalpickým protiproudým výměníkem (kód EB), který podle EN 308 vrací až 65 % vlhkosti; tuto variantu v katalogu nemáme. Všechny velikosti DAPHNE podle výrobce umožňují připojit čidla CO₂, relativní vlhkosti nebo VOC a řídit podle nich větrání automaticky. Jak se průtoky nastavují při uvedení do provozu, popisuje stránka montáž rekuperace.

7. Jak hlučná je rekuperace

Dobře navržená centrální rekuperace je v ložnici téměř neslyšná; projektanti cílí v ložnicích zhruba na 25 dB(A). Hluk vzniká hlavně z poddimenzované jednotky běžící na vysoké otáčky, z chybějících tlumičů za jednotkou, z vysoké rychlosti vzduchu ve vyústkách a z přeslechů mezi místnostmi, pokud rozvody nejsou vedené paprskovitě. U lokálních jednotek je ventilátor přímo v místnosti, proto si u nich hlídejte údaj o akustickém výkonu na nejnižším stupni. Srovnání decibelů najdete v článku Jak hlučná je klimatizace.

8. Umí rekuperace chladit? Rekuperace a klimatizace

Rekuperace vyměňuje vzduch, ale nechladí. Letní bypass pouze obejde výměník, takže v noci může přivádět chladnější venkovní vzduch; ve dne při 30 °C venku byt neochladí. Do potrubí lze doplnit chladič, výkon je však omezený malým množstvím vzduchu – při průtoku 150 m³/h a ochlazení o 8 °C jde zhruba o 0,4 kW, zatímco běžná nástěnná klimatizace má 2,5–3,5 kW. Pokud chcete v létě chladit, počítejte s rekuperací a klimatizací jako se dvěma systémy, které se vhodně doplňují.

9. Jak řešit rekuperaci v panelovém bytě

V paneláku je obvykle odvodní šachta z koupelny a WC, často se společným ventilátorem na střeše. Do ní nelze bez projektu a souhlasu SVJ napojit odvod z vlastní jednotky. Prostup fasádou pro sání a výfuk nebo pro lokální jednotky zasahuje do společných částí domu, proto si předem vyžádejte písemný souhlas SVJ či družstva. Postup je podobný jako u klimatizace, viz Klimatizace do panelového domu a souhlas SVJ.

10. Jaké dotace na rekuperaci platí v říjnu 2026

Klasická přímá dotace Nová zelená úsporám se od roku 2026 běžným domácnostem neposkytuje a dříve inzerované částky na rekuperaci se na nové žádosti nevztahují. Program v roce 2026 podporuje řízené větrání se zpětným získáváním tepla formou bezúročného úvěru: u rodinného domu až 200 000 Kč na dům nebo vymezenou bytovou jednotku, u bytových domů (žadatel SVJ nebo družstvo) až 100 000 Kč na byt. Podle závazných pokynů platí mimo jiné:

• systém musí přímo větrat všechny obytné místnosti domu nebo bytu – jedna lokální jednotka v ložnici nestačí;
• účinnost zpětného získávání tepla nejméně 75 % podle EN 308 nebo EN 13141-7/-8;
• u rodinného domu doložená vzduchotěsnost obálky protokolem o měření (blower-door test) podle ČSN 73 0540-2:2025;
• minimální vypočtená výše úvěru pro žádost o rodinný dům je 100 000 Kč, proto se větrání obvykle kombinuje s dalšími opatřeními;
• dotace NZÚ Light pro zranitelné domácnosti rekuperaci nezahrnuje.

Podmínky se mění, aktuální přehled udržujeme na stránce Dotace 2026 a postup u bank popisuje článek Bezúročný úvěr NZÚ: kde požádat.

12. Závěr

Rekuperace do bytu nebo domu stojí v roce 2026 orientačně 12–35 tisíc Kč za jednu lokální jednotku, 30–90 tisíc Kč za lokální jednotky pro celý byt, 120–200 tisíc Kč za centrální systém v hotovém bytě a 100–300 tisíc Kč za centrální systém v rodinném domě. Rozhoduje dispozice, trasy rozvodů a to, zda jde o novostavbu, nebo hotový interiér. Chlazení rekuperace nenahradí a na dotaci počítejte jen ve formě bezúročného úvěru. Konkrétní návrh a cenu vám připravíme po prohlídce – pošlete nezávaznou poptávku nebo si projděte rekuperační jednotky.